Ahoj všichni!
Tak jsem tady zase po hooodně dlouhý době, musím přiznat, že jsem si za tu dobu na blog ani nevzpomněla. Nevím čím to je, ale zkrátka nikdo nepíše články, tak mě to ani nenutí mrknout na svůj web. Škoda co?Tak se ptám. Už je to poněkolikáté, ale nedá se nic dělat. Myslím, že bych asi nedokázala skončit blog, protože za chvíli oslaví rok, takže bych ráda vydržela aspoň do narozenin.
Mám svůj blog moc ráda. Ani nevím, proč ho tak zanedbávám, ale zkrátka nemám čas a ani náladu. Takže jsem se nezmohla ani na tři vetičky. Ať chcete nebo ne, ještě zůstávám, ale ke konci to podle mě nemá daleko.
Ha, nedávno se mě moje mladší sestřenka ptala na to, co vlastně obnáší mít blog. Tak jsem ji jednoduše odpověděla toto:
Mít blog je vlastně něco, jako si psát deníček. Můžeš tam dát fotky, najít si nové kamarády a taky se zkrátka podělit o své zážitky a postřehy.
Mě teda blogování baví, a fakt moc bych si přála, aby se adminky, co skončily, zase vrátily, a ti co nejsou aktivní, zase vydali článek. Jenomže tady už nikdo není. Takže tak. Co bych ještě napsala???
Jo, už vím. Dneska jsem byla na bruslích a moc jsem si to užila. Ze začátku mě to nebavilo, ale pak jsem si to zase trošku osvěžila a začalo mě to bavit. Už jsem totiž na bruslích nebyla přes rok. Taky jsme se stavili v Takku a něco jsem si koupila❤
Tak to už je asi vše....Čauky
Jasně, já se ti ani nedivím. Je pravda, že teď všichni lidé mizí z blogů. Buď končí, nebo nejsou aktivní. No, co už. Momentálně se mezi ně řadím taky. A myslím, že zanedlouho se budu řadit mezi ty, co skončily. Jako bylo by fajn mít blog ještě příští školní rok a psát různé deníčky, zážitky a postřehy z Valmezu, kam jsem se dostala na střední uměleckou školu, ale.. spousta věcí se změnila. Navíc to tu už stejně vypadá jako po vymření. No, taky ráda bruslím. Ale už jsem strašně dlouho nebruslila. A bojím se kopců. :D No, abych se vrátila k původnímu tématu... už ani skoro nechodím na blogy. Ne že bych toho moc propásla. Ale monsterky, everky i blog už se u mě za posledních pár měsíců tak nějak dostaly do pozadí a pomalu se začínají vytrácet z mého života, stávat se spíš vzpomínkou. Už někdy v lednu jsem plánovala, že napíšu poslední článek na blog. Ach, už to někdy musím uskutečnit. Můj život se začal pomalu, ale jistě přeskupovat a jiné věci se začaly stávat důležitými. Všechno důležité, na čem mi teď (a z dlouhodobého hlediska) záleží, jsou lidé a umění. A možná to působí hloupě, ale začnu se víc zaměřovat na svůj zevnějšek. Chci provést nějaké změny. No, myslím, že budu končit, mohla bych tady povídat věčně.. :P
OdpovědětVymazatKdybys skončila, opravdu by mě to mrzelo. Tvůj blog mě tak trošku inspiroval, i když mě spíš přemluvila Karolí,abych si založila blog. To už je taky skoro rok :-)
VymazatJeden zkončí, další zkončí a nakonec tady nikdo nezůstane. Protože, když na tvůj blog nikdo nechodí, nebaví tě psát a je konec a kvůli jednomu zkončí další a další....
OdpovědětVymazatTuhle komunitu jsem milovala, pamatuju si, jak jsem si dokázala několik hodin psát na Viberu, byli jste pro mě jako druhá rodina, nejlepší přátelé. V té době jsem byla pohádaná s kamarádkou a vy jste mi pomohly. Teď už jsme zase v poho, takže se soustředím spíš na kamarády než na blog.
Chtěla jsem taky napsat článek Konec a ne jednou. Nikdy jsem se neodhodlala a je to dobře. Teď se spíš než o EAH zajímám o Soy Lunu a knihy, ale svoje panenky mám pořád na poličce a pokaždé, když se na ně podívám si vzpomenu na to, jak jsem si je všechny koupila, mám je hrozně ráda...
Já pořád pokračuju a zatím pokračovat chcu, třeba se zase najde nějaká úžasná komunita, ikdyž nevím, jestli může být nějaká lepší, než tahle.
Mohla bych toho napsat víc, třeba by z toho byla kniha��
Přesně tak. Já taky zůstanu. Pořád věřím, ze se všechno vrátí, ikdyž mě Monster High skoro přestaly zajímat, Ever After High pořád miluju. Mám moc ráda svoje panenky a nikdy bych je neprodala.
Vymazat